Archiv - ročník 2016

Zpět na přehled článků

Půdotvorný a krajinotvorný význam dřevin pěstovaných na výsypkových stanovištích

Ing. Konstantin Dimitrovský, Ing. Miroslav Kunt, Ph.D., Ing. Ondřej Vanc

Abstrakt

Veškerá lidská činnost je již odedávna neoddělitelně spjata s rozdílným vlivem na obývanou krajinu a její přírodní složky v systému: půda – voda – vegetace – klima. Uvedené přírodní složky jsou i jednou z hlavních náplní katedry Zahradní a krajinné architektury ČZU. Technologie těžby surovin, v našem případě uhelné sloje (černé uhlí, hnědé uhlí, lignit), se již od poloviny 17. století neustále zdokonalovala. Její vývoj prošel celou řadu etap podmíněných společenskou potřebou uhlí. Historicky, ať již těžba hlubinná (Ostravsko-Karvinsko, Kladensko) nebo lomová (SZ Čechy), se rozdílným stupněm podílí na výše uvedených přírodních složkách. Studium komplexní struktury vztahů mezi těmito základními složkami s rozdílným stupněm poškození těžební činností byl úkol velmi komplikovaný, přímo úkol interdisciplinární. Při všech nápravných opatřeních, tj. tvorbě půd, vodního režimu a zejména vegetačního pokryvu formou lesnické rekultivace využitím dřevin listnatých a jehličnatých. Při všech obnovách lesních porostů na výsypkových stanovištích byl hlavní důraz kladen na půdotvorné procesy, na odolnost proti imisím a na jejich krajinotvorný význam. Na základě velmi bohatého dendrologického sortimentu byly specifikovány jednotlivé způsoby zalesňování výsypek dřevinami s velkou adaptací na atypická výsypková stanoviště.

Klíčová slova:

krajinotvorný význam, výsypková dendroflóra, antropogenní substrát, výsypka, rekultivace, rekultivační typologie


Zpět na přehled článků