Archiv - ročník 2013

Zpět na přehled článků

Historie tvorby a ochrany krajiny na Sokolovsku

Ing. Konstantin Dimitrovský, Ing. Miroslav Kunt, Ph.D. - Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ČZU, Praha

Abstrakt

Rekultivační problematika devastovaných zemědělských a lesních půd v naší republice má dlouholetou tradici, zejména v oblasti těžby hnědého uhlí. Zvýšené nároky palivoenergetických zdrojů v rámci budování průmyslu v ČSR způsobily po 2. světové válce značnou devastaci územních komplexů v oblasti výskytu uhelných zásob. Přirozeně se měnily krajinotvorné celky tam, kde se provádělo klasické zemědělství a lesnictví na území naší republiky. Zpětná obnova devastovaného území formou rekultivace zemědělské, lesnické, hydrické a tzv. ostatní má nejstarší tradici právě v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve. Zejména lesnická rekultivace byla výzkumně a organizačně nejlépe zajištěna. Obnovou vegetace formou rekultivace lesnické se v oblasti Sokolovska vytvořily hodnotnější krajinné celky. Systém obnovy lesních porostů na výsypkových stanovištích Sokolovska je dendrologicky a ekonomicky specifický, což je důvodem vypracování předloženého příspěvku. Základním kritériem úspěšnosti lesnické rekultivace na Sokolovsku se stalo založení lesnického rekultivačního arboreta o rozloze 164 ha na výsypce Antonín, jako jediného existujícího rekultivačního arboreta.

Klíčová slova:

výsypky, dendrologie, rekultivace, půdní substráty, krajina


Zpět na přehled článků