Archiv - ročník 2010

Produkční a mimoprodukční význam antropogenních substrátů na výsypkách sokolovské uhelné pánve

Abstrakt

Sokolovská krajina je již od padesátých let 20. století středem zájmu ohledně problematiky rekultivací. Obnova krajiny devastované těžbou hnědého uhlí v severozápadních Čechách (kraje Karlovarský, Ústecký) byla formou rekultivace zemědělské, lesnické, hydrické a ostatní základním předpokladem pro kulturní zemědělskou krajinu v posttěžební době. Aby tyto cíle byly splněny, bylo třeba celý systém výzkumu a praxe zaměřit na obnovu půdy, vody a vegetace po celou dobu jejího řešení. Základním předpokladem pro splnění těchto cílů je tvorba produkčních půd pro realizaci zemědělství a lesnictví v daných oblastech. Celková charakteristika výsypkových antropogenních substrátů (geologie, mineralogie, půdní chemie, půdní fyzika, hydropedologie apod.) je vhodná až velmi vhodná pro tvorbu produkčních půd potřebných pro zemědělství a lesnictví v posttěžebním období. Z toho důvodu „novodobé" záměry tvorby „sukcesí" na výsypkových stanovištích považujeme za zcela nevhodné až zcestné.

Klíčová slova:

rekultivace, produkční funkce půdy, mimoprodukční funkce půdy, obnova vegetace, rekultivační substráty